V minulosti byla Štědrému dnu připisována zvláštní moc a čarovná síla. To je důvod, proč je k tomuto dnu vázáno mnoho obyčejů. Naši předkové věřili, že o svatých nocích přebývají duše zemřelých mezi živými. Hodujících musel být u stolu sudý počet. Stůl se po večeři neuklízel a ani nádobí se nemylo. Nesmělo viset prádlo na šnůře. Od večeře nikdo nesměl vstát, aby mu duše zemřelého nezasedla místo. To jsou zvyky, které se praktikují v naší rodině dodnes. Jistě i vy máte ty své. Mezi krásný zvyk, který se dodržuje v mnoha rodinách, patří návštěva hřbitovů a zapalování svíček. Kdo nemůže uctít památku zesnulých návštěvou hřbitova, zapálí svíci doma.
Co se dělalo v minulosti a dělá se i dnes? Na Štědrý den je v domácnosti naklizeno, napečeno a naše domovy máme svátečně vyzdobeny. Lidé k sobě bývají laskaví a ohleduplní, neboť vše, co se v tento den odehrává, ovlivní jejich nový nadcházející rok. Štědrý den je nejen plný zvyklostí, tajemství a rodinné pohody, ale jak název napovídá, je spojován také se štědrým a bohatým jídelníčkem.
Své tradiční vánoční pokrmy má snad každý region. Velká pozornost je věnována zvláště štědrovečernímu menu. V minulosti po celodenním půstu a s východem první hvězdy začala sváteční večere. Bývala rituálem zajištujícím prosperitu, zdraví, požehnání pro celou rodinu a bývala zpravidla bohatá. I v chudých rodinách se dlouho šetřilo, aby právě v tento den bylo všeho dostatek.
Jak to máte vy s půstem a s tradicí čekání na zlaté prasátko? Česká tradice vychází ze štědrovečerního přísného půstu. Zlaté prasátko se může ukázat každému, kdo poctivě dodržel půst. Nedá mi spojit tuto tradici i s legendární větou z reklamy, kterou slýcháme už téměř 20 let: „Nene, já nemusím, já už ho vidím.“
Jak to tedy „tehdá“ bylo? Na začátek hostiny se většinou podával chléb se solí, chléb se zelím nebo oplatka namazaná medem, pak čočková nebo hrachová polévka, dnes už je to polévka rybí. Jako hlavní chod se podával houbový kuba, kroupový nákyp s houbami, z opraženého nabobtnalého hrachu se připravoval staročeský pokrm pučálka a často to také bývaly různé obilninové kaše, například jáhlová kaše obohacená o sušené ovoce. V některých rodinách se na konci večere podávalo další jídlo, a to takzvaná muzika. Jedná se o směs rozvařeného sušeného ovoce s kořením. Na stole nesměly chybět nejrůznější druhy sušeného ovoce, vlašské a lískové ořechy, naleštěná červená jablka a po celou dobu večeře byla na stole vánočka a chléb. Ryba se do štědrovečerního jídelníčku dostala později, až v devatenáctém století, nejčastěji se podával kapr nebo štika. Pokud ryba nebyla k sehnání, postačil tehdy oblíbený zajíc na černo.
Jak to máte vy? Jste na Štědrý den tradiční nebo jste naopak příznivci modernějšího přístupu?
Vánoce jsou skvělou příležitostí vrátit se ke kořenům a tuto tradici ochutnat i na štědrovečerním stole.
Houbový kuba
Houbový kuba, také Černý kuba, hubník nebo maňas, je považován za postní jídlo. Zdroje uvádí, že tento pokrm pravděpodobně pochází z jižních Čech. Je to jednoduchý, snadný, rychlý, ale hlavně chutný recept.
1. Základními tradičními surovinami jsou kroupy, sušené houby, cibule, česnek a domácí vepřové sádlo.
Rozpis pro 4 porce (i více):
400 g krup
100 g vepřového sádla
200 g (2 ks) cibule
50 g (2 hrsti) sušených hub nebo 500 g čerstvých hub
50 g (5 stroužků) česneku
Majoránka, kmín, sůl
2. Sušené houby přes noc namočíte. Stejně tak namočíte i kroupy.
3. Kroupy uvaříte v osolené vodě. Vaříme do měkka cca 20 minut. Scedíte a necháte okapat. Vaříte-li v menším množství vody, občas zamíchejte, kroupy se rády připalují.
4. Sušené houby scedíte a vymačkáte.
5. Na rozehřátém sádle (chcete-li zvolit zdravější variantu, použijte např. řepkový olej) opečete nahrubo nakrájenou cibuli, přidáte houby, kmín, zalijete vodou a krátce podusíte.
6. Houby smícháte s utřeným česnekem se solí, pepřem a majoránkou.
7. Směs s houbami smícháte s kroupami.
8. Zapékací nádobu (pekáček) vymažete sádlem (olejem). Vložíte do ní kroupovo-houbovou směs a pokapete sádlem.
9. Zapékáte ve středně vyhřáté troubě na 180 °C 20-25 minut.
Pozn: v některých oblastech se recepty mohou v detailech lišit. Někde se do směsi přidávají škvarky, nebo lze kubu připravit z čerstvých hub. Modernější varianta s použitím rýže, kuskusu nebo bulguru se nabízí pro ty z vás, kteří chováte ke kroupám nedůvěru. Přece jenom se kroupy z našeho běžného jídelníčku vytrácejí a příprava tradičního kuby by byla příležitostí je tam vrátit.
Dobrou chuť!
Muzika
Muzika je směs sušeného ovoce, které uvaříme se směsí koření a vychladlé podáváme.
Jak na to?
1. Potřebujeme sušené ovoce – švestky, štěpány (hrušky) a křížaly (jablka). Kvalitní sušené švestky by měly být měkké a pěkně vláčné, rozhodně ne příliš vysušené a tvrdé. Koření – celá nebo mletá skořice, anýz, badyán; med, příp. citrónová šťáva a kůra.
2. Sušené ovoce si připravte ve stejném poměru a množství. Nemáte-li sušené po domácku, pro jistotu propláchněte studenou a následně horkou vodou. V nádobě zalijte vodou a nechte min. 2 hodiny namočené.
3. K namočenému ovoci přidáme koření (skořici, anýz, badyán), med a citrónovou kůru a vaříme do měkka. Vychladlé můžeme zakapat citrónovou šťávou.
Dobrou chuť!
Vánoční tradice v České republice i zahraničí, recepty na pečené a nepečené vánoční cukroví a další vánoční inspirace.
Autor: Mgr. Jana Eliášová
