Výzvy typu „Pokud si chcete zachovat mladistvý vzhled co nejdéle a vyhnout se některým závažným onemocněním, konzumujte potraviny bohaté na ANTIOXIDANTY“, vedou k zamyšlení.
Myšlenkou na to být mladý, krásný, zdravý a nejlépe nesmrtelný se zabývá lidstvo již od pradávna. Z historie jsou známé výroby různých elixírů mládí, které zpravidla žádný efekt nepřinesly. Naše populace stárne. Ze statistik vyplývá, že v současné době je jeden člověk z deseti starší šedesáti let. Během následujících čtyřiceti let to budou dva lidé z deseti. V roce 2150 bude dokonce jedné třetině obyvatelstva nad šedesát let. V důsledku toho by mělo být snahou každého z nás, a to nejen vzhledem k prodlužování aktivního pracovního života a odchodu do důchodu, být zdravým co nejdéle.
Proces stárnutí organismu je přirozený jev a ani v dnešní době ho neumíme zastavit. Více či méně úspěšně se však o to snaží různé obory medicíny například plastická chirurgie, ale i kosmetika. Navíc prostřednictvím těchto technik člověk „mládne pouze navenek“. Málokdo se ale zabývá myšlenkou, co se děje „uvnitř“, jaké procesy v organismu probíhají.
Stárnoucí organismus není schopen účinně a rychle opravovat poškození způsobená dietními chybami, špatným prostředím nebo bakteriemi a viry tak, jak tomu bylo v mládí. Narušena bývá také schopnost organismu zbavovat se odpadních látek, které se následně v těle hromadí. Chceme-li se podílet na zpomalení procesu stárnutí, musíme UPRAVIT SVŮJ ŽIVOTNÍ STYL tak, abychom se vyhnuli jevům, které tento proces podporují.
Naše tělo potřebuje tu nejlepší péči a servis a musíme začít již od úplného základu – energie z přijaté potravy. Konzumací kvalitních bílkovin, tuků a sacharidů zajistíme dostatečnou úroveň energie stabilně po celý den a navíc se dokážeme vyhnout závažným onemocněním, která jsou výsledkem dlouhodobě nesprávného výběru potravin.
O zdravé stravě se mluví často a v mnoha souvislostech. Každý z nás si jistě pod tímto pojmem představí několik zásad jak jíst zdravě. Měli bychom jíst pravidelně, 4–5x denně, s dostatečným množstvím ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. Vhodné jsou i luštěniny jako zdroj vlákniny a minerálních látek. Ryby zařazujeme alespoň 2x do týdne v lehce stravitelných úpravách. Nezapomínáme na kvalitní jednodruhové oleje, jakými jsou řepkový, olivový a slunečnicový. Řadí se sem i rady týkající se pitného režimu. Doporučuje se vypít za den až osm sklenic pitné vody. Vhodné je pitný režim doplnit např.zeleným čajem pro příznivé účinky antioxidantů v něm obsažených.
Z mnoha zdrojů, z internetu, časopisů i z odborné literatury je možné najít spoustu informací, které v souvislosti se zdravým životním stylem vybízejí ke konzumaci potravin obsahujících antioxidanty. Výzvy typu „Pokud si chcete zachovat mladistvý vzhled co nejdéle a vyhnout se některým závažným onemocněním, konzumujte potraviny bohaté na ANTIOXIDANTY“, vedou k zamyšlení. S nadsázkou lze antioxidanty opravdu označit za „zázračné látky“, které dovedou udržet buňky lidského organismu živé a zdravé, a to po delší dobu. Mezi antioxidanty řadíme tokoferoly (alfa-tokoferol, gama-tokoferol), inositol, karotenoidy, vitamin C, flavonoidy, koenzym Q10, glutation a kyselinu lipoovou aj.
ANTIOXIDANTY
Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů a chrání tím buňky před nebezpečnou oxidací. V roce 1954 prof. Harman přednesl teorii, která předpokládá stárnutí organismu poškozováním buněk volnými radikály. Ty vznikají při metabolických aktivitách našich buněk a za normálních okolností jsou deaktivovány antioxidačními enzymy. Postupem času se ale produkce těchto enzymů snižuje a volné radikály se začínají hromadit a škodit našim buňkám. Volné radikály jsou vysoce reaktivní sloučeniny a mohou napadnout a poškodit kterékoliv molekuly v těle. Jsou natolik nebezpečné, že ihned po svém vzniku se navážou na další molekulu a napadená molekula se změní na volný radikál, vznikne řetězová reakce, která poškozuje další buňky. Bojovat s nimi můžeme i pomocí správné výživy.
Vitamin E (tokoferol)
Významným antioxidantem je vitamin E (tokoferol). Jeho denní doporučený příjem pro dospělého člověka činí asi 10–15 mg. Pro účinnou ochranu proti srdečně cévním chorobám se doporučuje příjem vyšší, až 40–60 mg. Za přínos zvýšeného příjmu vitaminu E se pokládá zpomalení poklesu imunity v pokročilejším věku. Nejvýznamnějšími zdroji vitaminu E jsou rostlinné oleje, především oleje z obilných klíčků a rostlinné roztíratelné tuky vyrobené z těchto olejů. Řada tuků se vitaminem E ještě obohacuje. K velkým ztrátám vitaminu E dochází při smažení a pečení.
Inositol patřící do skupiny vitaminu B
Dalším významným antioxidantem s výjimečnou schopností chránit lidský organismus před vlivem volných radikálů je inositol patřící do skupiny vitaminu B. Je považován za vitamin mládí, vitality a zdraví, podporuje růst vlasů, zamezuje předčasnému stárnutí buněk a tím i pokožky. Zdrojem inositolu je hrách, sója, obilí, rýže a různá semena (např. slunečnicová semínka), ale také maso, vejce, mléko a vnitřnosti. V menším množství se nachází i v zelenině, ovoci a bylinných čajích – je totiž termostabilní (vysoké teploty ho neničí).
Karotenoidy
Účinnými antioxidanty jsou také karotenoidy. Živočichové je nejsou schopni syntetizovat, a proto karotenoidy přijaté potravou pouze ukládají či chemicky přeměňují. Chemická struktura určuje jejich vlastnosti: jsou rozpustné v tucích a nerozpustné ve vodě, jsou citlivé na oxidaci, zejména při působení ultrafialového záření a jsou intenzivně žlutě, oranžově či červeně zabarvené. Mají schopnost likvidovat výše zmíněné volné radikály.
Karoteny
Nejznámější skupinou karotenoidů jsou karoteny. Z těch je beta–karoten nejrozšířenější a nejvýznamnější jako látka, z níž vzniká v lidském organismu vitamin A. Beta–karotenem prokazatelně a jinými karotenoidy pravděpodobně se lze i předávkovat. Při vysokém příjmu mění své účinky z antioxidačních na prooxidační. To znamená, že oxidační procesy nezpomaluje, ale naopak urychluje. Karotenoidy jsou při kuchyňské úpravě dost stálé, pokud nejsou vystaveny působení vzduchu a slunečního světla. Snadno se však odbourávají během sušení a při skladování sušeného ovoce a zeleniny. Uváděné údaje hodnot v jednotlivých potravinách je třeba brát jako relativní, protože skutečný obsah je ovlivněn řadou faktorů a značně kolísá.
Mezi látky s účinným antioxidačním působením řadíme i koenzym Q10. Je součástí každé živé buňky a stará se současně o účelné využití poskytované energie. S postupujícím věkem jeho produkce klesá. Hladinu snižují i některé tělesné zátěže, jako nevhodné stravování, onemocnění a časté opakování stresových situací. Koenzym Q 10 zvyšuje účinek vitaminů s antioxidačními účinky, posiluje imunitní systém a potlačuje krvácení z dásní. Nachází se v mase, luštěninách, zelenině, vejcích a mléčných produktech. Jeho množství klesá delším skladováním a tepelnou úpravou jídla.
Glutathion
Před oxidačním stresem a nádorovým bujením chrání tělesné buňky glutathion. Jedná se o sloučeninu tří aminokyselin – cysteinu, kyseliny glutamové a glycinu. Stimuluje imunitní systém, detoxikuje v játrech látky obsahující těžké kovy. Je obsažen v ovoci, zelenině, rybách, česneku, luštěninách a ve vejcích. Vařením se účinnost glutathionu snižuje.
Kyselina lipoová
Ochrannou látkou proti volným radikálům je také kyselina lipoová. Je produkována v našem těle a je významná pro aktivaci antioxidantů přijímaných v potravě. Poklesnou-li zásoby vitaminu C nebo E pod určitou hladinu, tato kyselina je může přechodně nahradit. Dále je účinným antioxidantem proti rozvoji cukrovky, snižuje a pomáhá udržet stálou hladinu cukru v krvi. Zdrojem v potravě jsou ovoce a brambory.
Brokolice, růžičková i kadeřavá kapusta, zelí, květák a kedlubny
Výrazné antioxidační schopnosti má zelenina ze skupiny brukvovitých. Jedná se například o brokolici, růžičkovou i kadeřavou kapustu, zelí, květák a kedlubny. Jejich účinek je dán přítomností vitaminu C a flavonoidů. Kombinace flavonoidů patří k účinným a stále více oceňovaným přirozeným způsobům rakovinné prevence. Bohužel tyto druhy zeleniny nejsou u většiny populace příliš oblíbené.
Co říci na závěr? Víme, že jednou z důležitých součástí našeho životního stylu je vyvážená a plnohodnotná strava. Nadbytek nekvalitní stravy, přepracovanost, stres, nedostatek odpočinku a spánku, málo pohybu, nedodržování pitného režimu, kouření, znečištěné ovzduší jsou příčiny, pro které náš organismus nezvládá odbourávat všechny hromadící se toxiny. Ale nikdy není pozdě začít! Změnou stravovacích návyků můžeme zásadně změnit naše celkové zdraví.
Biologický věk se ale může výrazně lišit od věku chronologického. Určují ho změny odehrávající se na úrovni DNA, buněk, tkání i hladin hormonů našeho těla. Je závislý na našem chování a může se lišit až o 20 let od věku chronologického.
Mnoho faktorů v životě je ovlivnitelných a je jen na nás, jak se získanými informacemi naložíme.
Autor: Mgr. Jana Eliášová
