První, co každému naskočí u tohoto temperamentu je bavič. Ano, to je přesně ono. Je to osobnost otevřená, zaměřená na lidi. Stejně jako cholerik, i on bývá rád středem nějaké skupinky lidí.
bavič, vypravěč příběhů, ve kterých je hlavním hrdinou, nerad poslouchá
Rozdíl je ovšem v tom, že sangvinik vypráví příběhy, v nichž bývá často hlavním hrdinou. A nejvíce ho můžeme rozhodit, pokud se najednou zeptáme na nějakou praktickou věc a pak se zapomeneme dotázat, jak to dopadlo. Doslova pak trpí přetlakem historku dovyprávět. Pokud se někdy posadí vedle vás na trase Brno-Praha, stačí 2 jednoduché otázky a odvykládá si celou cestu sám.
otevřená, kontaktní, na lidi zaměřená osobnost
Kdykoliv a kdekoliv je schopen se seznámit. Stačí např. stát ve frontě u pokladny, pohlédnout sousedovi do košíčku a už navazuje hovor. Pokud je to např. matka a vedle ní stojí její syn – dokonalý melancholik, studem by se v ten moment propadl, jak se může matka takto seznamovat.
Je to velice doteková povaha, často a rád se objímá, je hodně hlasitý a opět při setkání se svým „protipólem“ melancholikem můžeme někdy doslova vidět na ulici tanec, kdy se jeden přibližuje a druhý couvá.
umělecky zaměřená osobnost, které chybí systematičnost, důslednost a zodpovědnost
Je to osobnost zaměřená uměleckým směrem, takže si z přednášky místo obsahu pamatuje více, co měl přednášející na sobě. Tito lidé jsou schopni zapomenout někde děti a ženy zapomínají, kde nechaly zaparkované auto či jakým vozem vůbec přijely. Takže situace vypadá tak, že žena obrátí na vhodném místě svoji kabelku, vysype z ní všechno včetně klíčů od auta, v mezičase se seběhne několik lidí kolem a pak společně hledají vůz, k němuž pasují nalezené klíče.
Rád a nadšeně slibuje, ale bohužel často odmítá převzít zodpovědnost dospělého člověka a věci pak nedotahuje do konce. I on mívá výkyvy nálad, ale na rozdíl od melancholika v krátkých intervalech.
Pokud s ním jdeme na kávu ve dvou, většinou nás nepustí ke slovu a když už se nám to konečně podaří, je na něm hodně vidět, že nechce poslouchat, že ho to, co povídáme, až tak nezajímá.
Protože má sklony k bohémskému životu, chodívá na schůzky pozdě či nepřichází vůbec. A pokud nás pozve na oběd, doporučuji vzít si peníze. Nejen, že neví, kolik jich s sebou má, ale je dost možné, že je nemá vůbec.
Ano, máme život brát s nadhledem, ale tomuto temperamentu by prospěla systematičnost, důslednost a zodpovědnost.
Autor: Mgr. Ivana Havlíčková
