Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus řadíme mezi tzv. refrakční vady oka. Refrakce je vztah mezi lomivostí optických médií oka (což je hlavně rohovka a čočka) a délkou oka. Jestliže jsou parametry ve správném poměru, pak paralelní paprsky, které vcházejí do oka zornicí, se v oku lámou a pak se protínají přesně na sítnici. Vzniká tak ostrý obraz pozorovaného bodu.
Pokud je poměr narušen, pak se paprsky protínají buď před sítnicí (krátkozrakost) nebo za sítnicí (dalekozrakost). Pokud optický aparát oka nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost, pak mluvíme o astigmatismu. Krátkozraké oko je tedy příliš dlouhé nebo má zvýšenou lomivost rohovky nebo čočky. U dalekozrakého oka je tomu naopak – oko je velmi krátké a zakřivení rohovky nebo čočky je malé.
Při narození je normálním nálezem mírná dalekozrakost +2 až +3 dioptrie. V předškolním věku je ještě zhruba 90 % očí lehce dalekozrakých. S celkovým růstem dochází i k prodlužování délky oka, v pozdním školním věku nebo u adolescentů se může objevit krátkozrakost, která je zhruba kolem 20. roku věku stabilizovaná. U dospělých starších osob se mění index lomu čočky, což může vést k nárůstu dalekozrakosti nebo naopak u centrálních zákalů v oční čočce dochází ke vzniku krátkozrakosti.
Refrakční vady jsou obvykle založeny již v dětském věku, vyskytují se častěji v rodinách, kde již refrakční vady jsou. V současné době velkého zrakového zatížení na práci do blízka a na střední vzdálenost (počítač) dochází k nárůstu krátkozrakosti, především u dětí. Byly provedeny velké studie u asijských dětí, kde bylo prokázáno, že mnohahodinová denní zátěž na práci na blízko (mobily, tablety, notebooky…) vede k nárůstu krátkozrakosti v populaci.
Refrakční vady se mohou vyskytnout taky v souvislosti s nemocemi oka – např. keratokonus (kuželovité vyklenutí rohovky), dekompenzace hladin cukru při diabetu, patologické změny na sítnici oka.
Dalekozrakost (hypermetropie)
Příznaky dalekozrakosti
U mladších jedinců se nižší hodnoty dalekozrakosti neprojeví. S poklesem akomodační schopnosti oka (schopnosti oka zaostřit na blízko, která je spojena s pružností oční čočky) se nejprve objevují potíže při čtení (nepohodlné vidění, slzení, zarudlé oči – hlavně večer a po delší práci), bolesti hlavy. Postupně se přidává horší vidění do dálky.
Korekce dalekozrakosti
Vadu nejčastěji korigujeme brýlemi (spojkou), dalekozrací pacienti velmi dobře snášejí multifokální brýle. Další z možností korekce je nošení kontaktních čoček (i zde je možnost jejich multifokální varianty). Dále pak refrakční řešení ošetřením povrchu rohovek laserem (principem operace je „odpaření“ části vrstvy stromatu středního mezikruží na rohovce, tím se centrum rohovky vyklene a oko se osově prodlouží – dalekozrakost se vyrovná) – tato metoda se používá u mladších pacientů s dalekozrakostí, u starších pacientů pak jde o refrakční výměnu nitrooční čočky.
Krátkozrakost (myopie)
Příznaky krátkozrakosti
Krátkozrakost se projevuje zamlženým viděním do dálky, které se zhoršuje za zhoršených světlených podmínek (mlha, šero, déšť), krátkozraký člověk často mhouří oči, aby si obraz doostřil. Krátkozrakost může být vrozená, ta se vyskytuje již u velmi malých dětí. Nejčastěji se s jejím vznikem a vývojem setkáváme ve školním věku, tedy v období větší zrakové zátěže a růstu dítěte.
Komplikace krátkozrakosti
Těžká krátkozrakost je doprovázena degenerativními změnami na sítnici v oblasti zadního pólu oka. Některé krátkozraké oči mají také degenerativní změny v periferii sítnice, některé mohou být doprovázeny výskytem trhliny sítnice s jejím následným odchlípením. U krátkozrakých pacientů dochází ke změnám v oblasti sklivce – dochází k jeho pozvolnému zkapalňování a odlučování od sítnice, ve sklivcovém prostoru se objevují opakní (světlem neprůchodné) částice, což se projevuje poletujícími „muškami“ před okem. Poletující mušky mají často i mladí pacienti, s věkem jich obvykle postupně přibývá. Jde o benigní (neškodnou) záležitost, pokud mušek není mnoho, nic se s nimi neprovádí. Pokud by jich bylo velmi mnoho a působily by pacientovi značné obtíže, pak je možné je operativně odstranit. K operaci se ale přistupuje až v krajních případech, protože ta s sebou nese určitá operační a pooperační rizika.
Korekce krátkozrakosti
Krátkozrakost je možno velmi dobře korigovat brýlemi, event. kontaktními čočkami. V dětském věku však kontaktní čočky příliš nedoporučujeme (nutnost správného zacházení s čočkami, dodržování hygienických pravidel), v dětském věku kontaktní čočky nejčastěji povolujeme dětem s intenzívní sportovní zátěží (tam, kde jim brýle překážejí – např. gymnasté).
Pokud klientovi brýle ani kontaktní čočky nevyhovují, může (pokud splňuje vstupní kritéria) podstoupit laserové refrakční ošetření rohovek s úpravou refrakční vady. Principem této metody je ztenčení stromatu centra rohovky, toto se dnes provádí různými, velmi šetrnými laserovými technikami. Principem je oploštění rohovky v centru, což způsobí, že optické paprsky, které se u krátkozrakého oka protínaly před sítnicí, se protínají na sítnici. Obraz se tedy doostří.
Astigmatismus
Astigmatismus znamená nepravidelně zakřivenou rohovku ev. oční čočku, může být způsoben i decentrací čočky. Přirozený astigmatismus má asi 95 % populace, astigmatismus do 0,5 dioptrie obvykle nečiní potíže a není nutné jej korigovat.
Paprsky, které vstupují paralelně do oka, se promítají do dvou fokálních linií, které podle druhu astigmatismu leží buď před sítnicí, nebo za sítnicí. Cílem korekce je tyto linie přiblížit a změnit je v bod, který leží na sítnici.
Příznaky astigmatismu
Rozmazané vidění, které se pacient snaží doostřit přivřením očí, náhlé přechodné zamlžení vidění, které zmizí po zavření nebo promnutí očí. Někdy si pacienti dorovnávají ostrost obrazu úklonem hlavy.
Korekce astigmatismu
Tak jako u jiných refrakčních vad používáme ke korekci brýle, kontaktní čočky nebo lze využít i metod refrakční chirurgie (laserové ošetření rohovek či refrakční výměnu nitrooční čočky).
Presbyopie
Presbyopie je stav, který přichází se stárnutím oka. Jde o stav, kdy se zhoršuje vidění do blízka. Pohled do blízka je spojen s akomodací, což je mechanismus, kterým oko zvyšuje svou lomivost a je tedy schopno zaostřit na blízký předmět. Při pohledu do blízka se čočka vyklene, změní svůj tvar a tím i svou refrakční sílu. S postupujícím věkem (obvykle po 40. roce věku) se elasticita a plasticita čočky snižuje, čočka se již nedokáže tolik vyklenout (zakulatit) a tudíž nejbližší bod, který se nám ještě daří doostřit, se nám vzdaluje.
Korekce presbyopie
K tomu, abychom opět viděli dobře do blízka, potřebujeme akomodaci posílit a to provádíme předsazením brýlového skla – spojky. Postupně se snižující se akomodací síla spojky potřebná ke korekci narůstá. U emetropického pacienta (tedy toho, který má nulovou refrakci a nikdy nenosil brýle do dálky) je maximální hodnota skel na čtení +2,5 až +2,75 dioptrií (na pracovní vzdálenost asi 40 cm). Pokud pacient nosil brýle do dálky, pak se mu hodnota skel do blízka připočítává ke korekci do dálky. Např. pokud má pacient do dálky +1 dioptrie a do blízka potřebuje plnou presbyopickou korekci +2,5 dioptrií, pak je výsledná hodnota do blízka +3,5 dioptrie. Pokud ale do dálky má -1 dioptrii a do blízka k tomu potřebuje +2,5 dioptrie, pak je výsledná hodnota +1,5 dioptrie.
Pokud pacient nechce nosit brýle, má možnost refrakční operace – jde o odstranění čiré nitrooční čočky a její náhradu bifokální či trifokální umělou nitrooční čočkou.
Oční cviky
Oční cviky představují obvykle pravidelné a opakované pohyby oční bulvou v různých pohledových směrech, střídání pohledu na předmět blízký a vzdálený. Oční cviky je možno provádět, jsou prospěšné při dlouhodobém zrakovém zatížení do blízka, kdy uleví napětí okohybných svalů i akomodaci. Nelze však očekávat, že by se pravidelným cvičením změnila refrakce oka (tedy dioptrie), jde spíše o odpočinek a uvolnění akomodace. Což je ale v dnešní době, kdy jsou na naše oči prací do blízka kladeny velké nároky, velmi prospěšné.
Více o tom, jak si uvolnit extrémně namáhané oči očními cviky.
Šedý zákal
Šedý zákal znamená zkalení nitrooční čočky. Oční čočka je zamlada fyziologicky průhledná, s postupujícím věkem získává přirozeně žlutavý nádech. Pokud je její zkalení intenzívnější, mění se do šedavého či hnědavého, pak hovoříme o šedém zákalu.
Výskyt šedého zákalu
Šedý zákal postihuje především seniory, ve věku nad 65 let je určitá míra zkalení čočky prokazatelná u více než 50 % obyvatelstva a ve věku nad 75 let u 70 % obyvatelstva. V současné době se setkáváme se šedým zákalem ve stále nižším věku, výjimkou nejsou pacienti kolem 40 let. Podstatně méně se šedý zákal objevuje jako komplikace jiných očních onemocnění, po užívání některých léků (např. kortikosteroidů) nebo jako následek úrazů. Můžeme se setkat i s vrozeným šedým zákalem u dětí.
Operace šedého zákalu – kdy k ní přistupujeme
K operaci šedého zákalu přistupujeme tehdy, jestliže míra zamlžení vidění již pacientovi vadí a brání mu v jeho běžných aktivitách. Principem operace je odstranění zkalené čočky z oka při současném zachování čočkového pouzdra a její nahrazení čočkou umělou.
Operace se téměř vždy provádí ambulantně, na operačním sále vybaveném přístroji pro nitrooční chirurgii. Před operací kapou sestřičky do oka kapky na rozšíření zornice a snížení pooperačního zánětu, operace se pak provádí v instalační anestezii (aplikace kapek na povrch oka). Pomocí jemné ultrazvukové sondy se zkalená čočka uvnitř oka rozdrtí, její kousíčky se z oka šetrně odstraní a čočkové pouzdro se pečlivě vyčistí. Do tohoto pouzdra se pak vkládá čočka umělá. Tyto čočky jsou dnes standardně jednokusové z měkkého hydrofobního nebo hydrofilního akrylátu, což je materiál, který je okem velmi dobře snášen. Čočky takto implantované se ponechávají v oku natrvalo a obvykle svým nositelům nečiní žádné potíže.
Před vlastní operací se provádí tzv. biometrické vyšetření oka. Jde o měření hodnot lomivosti a délky oka, ze kterých je pak pomocí matematických vzorců vypočítána optimální dioptrická síla nitrooční čočky. Ta se obvykle plánuje tak, aby pacient po operaci dobře viděl do dálky bez brýlí.
Implantovat je možno čočky monofokální (jednoohniskové) – čočky, se kterými pacient velmi dobře vidí na jednu vzdálenost (obvykle do dálky) a na práci do blízka musí používat brýle.
Dále pak čočky více ohniskové (bifokální či trifokální) – jde o čočky, které po operaci pacienta zcela zbavují brýlí – pacient vidí dobře do dálky, do blízka a ev. i na střední vzdálenost.
Existují i čočky torické, které se implantují u pacientů s výraznějším rohovkovým astigmatismem k jeho vyrovnání.
Každé pracoviště, které čočky implantuje, nabízí svým klientům určité spektrum čoček, před každou operací pacientovi základní charakteristiku čoček vysvětlí a doporučí mu tu, která je pro něj nejvhodnější vzhledem ke stavu oka.
Operace je velmi šetrná, po operaci se pacientům nedoporučuje dva týdny dělat výrazněji fyzicky namáhavou práci, intenzívně sportovat, zvedat těžší břemena v předklonu. Po této době jsou vstupní operační ranky zpevněny, čočka je v oku dobře „usazena“ a pacient se může vrátit ke všem svým běžným činnostem. Brýle se obvykle předepisují za 4-6 týdnů, kdy je refrakční stav oka plně stabilizován. Pooperační výsledky stran zrakové ostrosti jsou velmi dobré v případě, že oko netrpí žádnou další chorobou. Pokud je jinak postiženo – např. diabetickou retinopatií, věkem podmíněnou degenerací žluté skvrny nebo glaukomem, je výsledné vidění po operaci těmito chorobami ovlivněno.
Více o operaci šedého zákalu včetně videa.
Autor: MUDr. Zdeňka Wandrolová
