Dobrý den, Jano, protože s vydáním nových Předškolákových týdeníčků řešíme i hodně hyperaktivní děti, ráda bych se Vás zeptala na výběr jídla u dětí s hyperaktivitou a poruchou pozornosti ADHD. Jestli pro lepší mozkovou aktivitu něco podávat ve zvýšené míře, jak např. energii během dne u školáka rozvrstvit. Tyto děti jsou charakteristické vytvářením si vlastního jídelníčku, i kdyby měly hladovět, tak pro ně nechutné jídlo nesní ani za nic, naopak jsou schopné stále dokola jíst, co jim chutná např. cereálie – samozřejmě hojně s obsahem cukru, a také těstoviny, pizzu a další. Máte i nějaký fígl, jak je přimět k pestrému stravování? Děkuji, zdraví Jana Martincová
ZdravéOmlazení.cz | 22.11. 2015, 19:49
Dobrý den, na tuto problematiku není zcela jednotný pohled a tedy jednoduchá odpověď. Někteří odborníci věnující se hyperaktivním dětem tvrdí, že nelze tuto skutečnost svádět pouze na konkrétní složku stravy např. na cukr. Je pravdou, že se vědci stále více věnují problematice vlivu stravy na naše chování. Zastánci ovlivnění hyperaktivity stravou ukazují především souvislost s alergiemi či nesnášenlivostí na určitou potravinu. Podobně se toto zmiňuje i u autismu. Zmiňován je nejčastěji lepek, laktóza, kasein. I přesto, že nejde o zcela podložený vědecký postup lze eliminační dietou vyzkoušet, zda vyřazení určité potraviny způsobí zklidnění. Jde o individuální záležitost. Za další rizikovou složkou jsou považovány některá potravinářská barviva, glutamát sodný, cukr, čokoláda aj. Sacharidy mají spíše akutní než chronické behaviorální účinky. Je paradoxem, že vysocesacharidové jídlo s nízkým obsahem bílkovin má následně sedativní účinky - pocity únavy, útlumu, narušení výkonnosti. Ke správnému fungování CNS jsou důležité především voda, kyslík, glukóza, aminokyseliny a tuky. Ideální je základní složky výživy podávat během celého dne – vyváženě. Z vitamínů jde především o vitamin C (ovoce, brambory, zelenina, brokolice, černý rybíz), vitamin skupiny B (droždí, obiloviny, listová zelenina) a vitamin A (rybí tuk, játra, žloutek, karodenoidy – mrkev, rajčata, petržel, špenát, jahody, meruňky). Další látkou je lecithin, jehož přírodními zdroji jsou játra, vaječný žloutek, sójové boby, arašídy, mléčné výrobky, olejnatá semena (slunečnice), obilné klíčky, ovesná kaše, šťáva z vinných hroznů, zelenina (zelí, kapusta, květák). S jídlem souvisí mnohem více stereotypů než v jiných oblastech lidského chování. Někdy je dobré nemyslet pouze na jídlo, ale i na okolnosti s ním související. Nejúčinnější postup nemusí být přímo v samotném jídle. Jídlo se může stát prostředkem k dosažení nějakého cíle. Sama používám u syna argumenty (ohledně skladby jídelníčku) jako cestu k dosažení fyzické zdatnosti a podmínku k jeho výborné výkonnosti (chce být profesionálním sportovcem). Podobné argumenty by se daly použít i v jiných oblastech. Nejdůležitější a nejtěžší je trpělivost rodiče.
