Každá z kazuistik fytoterapie je něčím zajímavá. Nejinak tomu bylo i u našeho pacienta, mladíka M. C., u kterého jsem jako iniciály zvolila zkratky onemocnění, kterým trpí již od 9 let - Crohnovou chorobou. Pod tímto názvem se skrývá zdravotní problém, o kterém se ve společnosti zatím tolik nemluví - chronický zánět střeva neznámého původu. Toto dříve vzácné onemocnění se ale v poslední době stává čím dál tím rozšířenějším. Crohnova choroba většinou kopíruje životní sinusoidu, kdy na zlepšení může mít vliv období psychické pohody a naopak ke zhoršení přispívá i stres, který do života vstoupil. K fytoterapii se pan M.C. uchýlil v době, kdy mu hrozila operace – odnětí velké části střeva. Dosavadní konzervativní léčba si ale už s tímto stavem nedokázala poradit. Zanedlouho poté došlo k dalším komplikacím, které vyvolala infekce kampylobakterem ve formě průjmů a horeček. Ani na tento problém však nezabíraly běžné léky a pan M.C. se znovu rozhodl vyzkoušet sílu fytoterapie. Opravdu se nakonec staly právě byliny tím rozhodujícím faktorem, který panu M. C. přinesl relativně pohodový život bez větších obtíží?
Konečnou diagnózu jste se dozvěděl ve svých 10 letech, ale první projevy onemocnění jste zpozoroval již rok před tím. Můžete mi ty příznaky popsat? Lidem většinou název Crohnovy choroby něco říká, ale dle mého si pod tím pořád jen stěží dokáží představit něco konkrétnějšího.
Přestal jsem jíst, protože jsem trpěl nechutenstvím. Jedl jsem čím dál menší porce a intervaly mezi jídly se prodlužovaly. Začalo to mít i psychickou nástavbu, protože samotná představa toho, že bude následovat další chod jídla i přesto, že vůbec nemám hlad, mě děsila. Jídlo tak pro mě postupně začalo představovat i určitou formu stresu. Vybavuji si také častou únavu a marodil jsem více než moji vrstevníci.
Jak dlouho trvalo, než jste se s těmito příznaky někomu svěřil?
Tehdy jsem byl ještě dítě, takže si rodiče všimli toho, že jsem přestal růst a přibírat na váze. K samotné návštěvě lékaře jsme se odhodlali v okamžiku, kdy se přidaly bolesti a nepříjemné pocity v oblasti konečníku. Šlo o anální fissuru, která je právě jedním z dalších příznaků Crohnovy choroby.
Vzpomněl byste si, jak lékaři začali situaci řešit?
Střídala se léčba kortikoidy a imunosupresí. Také jsem bral na podporu chuti k jídlu vitamín B. Při pozdějším pokusu o snížení dávek se ale klinické příznaky opět zhoršovaly.
Omezuje vás onemocnění v jídle? Trpíte nějakou nesnášenlivostí?
O nesnášenlivosti nevím, ale pokud o sobě nemoc zrovna nedává výrazněji vědět, tak jím víceméně bez omezení. Když ale udeří naplno, tak mi nedělá dobře ani dietní strava. Čemu se ale vyhýbám tak či tak jsou luštěniny, a také se snažím vyvarovat česneku, syrovému pórku a cibulce.
Jak se projevovaly akutní fáze Crohnovy choroby?
Hlavně bolestí břicha. Naštěstí jsem netrpěl průjmy, protože ty vznikají u postižení tlustého střeva, ale při postižení terminálního ilea (tedy části, kde ústí tenké střevo do tlustého) ne.
V roce 2008 vám lékaři vysadili imunosupresivní terapii. Do kdy vydržela klidová fáze nemoci?
Do roku 2013, kdy po promoci začalo hledání práce a plánování budoucnosti. Slýchával jsem takové ty otázky: „Co budeš dělat? Čím chceš být? Kde se vidíš za 10 let?“ V tomto pro mě velmi stresovém období se nemoc rapidně zhoršila.
Navíc jsem se vždy snažil spíše vyhýbat komunikaci s lidmi. Do kolektivu jsem nikdy nezapadal a pořád jsem si myslel, že jsem nějaký stydlivý nebo prostě jiný, lidé na mě koukali, že jsem zvláštní. Naštěstí se pak začalo mluvit o Aspergerově syndromu, tedy jedné z forem autistického spektra a já zjistil, že přesně těmi příznaky trpím.
Jak tedy probíhal rok 2013, kdy se vrátily příznaky Crohnovy choroby?
Opět jsem jedl méně, hubnul jsem, všichni říkali: „On je nějaký hubený, bledý, co s ním je?“ Tenkrát jsem měl i trochu průjmy. Vše se zhoršilo na začátku roku 2014. Nebylo mi dobře a ujal se mě nový lékař, který zjistil, že mám postižené terminální ileum a zasažena byla i část tlustého střeva. Nasazena mi byla biologická léčba (Remsima), na kterou jsem si zhruba po dvou letech vytvořil protilátky a dostavila se i těžká alergická reakce. V březnu 2016 mi lékaři znovu předepsali důvěrně známou imunosupresivní léčbu, a zároveň jsem na tři měsíce dostal také kortikoidy za účelem zklidnění onemocnění. Na podzim téhož roku se přidaly ještě průjmy. Bohužel pro mě to ale střevní chřipka nebyla a já cítil, že aktivita onemocnění dosáhla svého doposud nejbouřlivějšího vrcholu. Na předvánoční kolonoskopii se ukázalo, že za ten bolestivý podbřišek mohla zvředovatělá Bauhinská chlopeň (odděluje tenké střevo od tlustého) spolu s neprostupným terminálním ileem. Od lékaře jsem odcházel s tím, že nic jiného, než operace, stav zlepšit nemůže.
Navrhli vám nějakou jinou alternativu než operaci?
Bohužel ne, operace byla v tuto chvíli vnímána jako jediné možné řešení.
Jak měla být tato operace rozsáhlá?
Měla spočívat v odstranění terminálního ilea a pravé části tlustého střeva. Toto doporučení mě dost šokovalo a doufal jsem, že se najde nějaký jiný způsob, kterým bych operaci mohl alespoň oddálit. Proto jsem se na jaře 2018 rozhodl kontaktovat pana doktora Landu.
Co se dělo poté?
Od pana doktora jsem dostal čaje v červnu 2018. Byl to velký dárek. Už ze samotné krabice se linula vůně louky, která mě trochu uklidnila. Čaj jsem si uvařil v pondělí a ještě ten den jsem cítil úlevu. Říkal jsem si, že to bude placebo efekt. Nebyl. Bolesti ustoupily během týdne a přes léto jsem měl najednou větší chuť k jídlu.
Takže vám zmizely všechny bolesti?
Ano, ty největší ustoupily a celkově došlo k relativnímu zlepšení, ale samozřejmě občas nějaké nepříjemné pocity v břiše cítím. Přeci jen je Crohnova choroba dlouhodobé chronické onemocnění, kterého se vlastně nikdy úplně nezbavíte. Každopádně fakt, že se nejednalo o placebo efekt, potvrdilo sono z listopadu 2018, kde se postižený úsek střeva zdál být průchodnější než při poslední kontrole.
Léto 2018 tedy bylo přelomovým obdobím, během něhož se vám udělalo o hodně lépe. Jak dlouho tento stav vydržel?
Řekněme, že do poloviny května 2019, kdy se objevily náhlé průjmy, horečka, zimnice. Jedna doktorka mi řekla, ať si to tak neberu, ať se tak nepozoruju, že průjem je přece u lidí s Crohnem normální. Protože jsem neměl postižené tlusté střevo a na tak masivní průjmy jsem nikdy předtím netrpěl, požádal jsem praktickou lékařku o výtěry. Ty prokázaly rozsáhlou infekci kampylobakterem. Nejprve jsem začal po dobu tří dnů užívat Azitrox, ale vzápětí se mi opět přitížilo. Po měsíci trvání této infekce jsem požádal pana doktora Landu o čaj, protože antibiotika dlouhodobě nezabírala. Pan doktor mi ho připravil a již během deseti dnů jsem měl negativní výsledek.
To je tedy neskutečné. Nevíte, z čeho jste to mohl chytit?
To nevím. Jedl jsem nějakou paštiku, pak řízky, měl jsem taky v jedné restauraci kuřecí vývar. Těžko říct, z čeho to mohlo být, těch faktorů tam bylo několik.
Ještě se vrátím k dalšímu velkému tématu - autismu. Kdy vám byl diagnostikován?
Teprve letos.
Měla znalost diagnózy vliv na vaši psychiku?
Určitě ano. Konečně jsem si připadal jako normální člověk, ale s Aspergerovým syndromem. Chci tím říct, že některé rysy mého chování, které se v mnoha případech tak lišily od běžného průměru, se touto cestou vysvětlily a už jsem si nemusel připadat tak podivínsky.
Když si to shrneme, tak denně pijete celkem tři čaje. Všechny jsou na Crohnovu chorobu?
Ano. Dva z nich tvoří nutný základ. Jeden čaj je spíše nahořklý, žluté barvy a druhý chutí připomíná indické čaje. Ten třetí je doplňkový, jehož složení je proměnné a vždy se odvíjí od mého aktuálního stavu. Momentálně je zaměřen na zklidnění střeva, aby setrvalo bez zánětu i v době stresu.
Užíváte kromě čajů i jinou léčbu?
Ano, Pentasa Sachet, Budenofalk a Imuran, čaje jsou léčbou podpůrnou, bez které bych ale nemohl normálně fungovat.
Jak vypadá vaše onemocnění nyní?
V srpnu letošního roku jsem byl na kolonoskopii a ta potvrdila skoro normální nález, akorát zjizvenou Bauhinskou chlopeň. Tam mám ještě trošku problém. I když to pro pana doktora asi bude výzva, tak věřím, že si s tím také nakonec poradí.
V tom panu doktorovi držím palce, třeba i váš příběh pomůže zahrnout fytoterapii do standardní léčby nemocí jako její doplněk.
To bude běh na ještě delší trať než zvládnout moje onemocnění. Jsem ale přesvědčený o tom, že fytoterapie by pomohla spoustě pacientů a její úspěšnost zase panu doktorovi poslouží jako o to větší motivace, protože uvidí, že lidi o fytoterapii mají zájem, a také v ní mají důvěru. Bez ní se totiž celý proces a jeho dobrý výsledek neobejdou.
Panu M. C. poděkuji za vyčerpávající a pro lidi s nespecifickými střevními záněty inspirující rozhovor. A nejen pro ně. Loučím se hlavně s přáním hodně zdraví.
© Babyonline, s.r.o., 2020
Další užívání tohoto díla je možné pouze s písemným souhlasem vydavatelství Babyonline, které by nejdříve muselo získat svolení pacienta, kterého se daná kazuistika týká.
Autor: MUDr. Jana Martincová
