Inzerce

Kniha Žena po 40 - zdravý životní styl po 40

Chci do klubu ZO Placené ZO

Chat o výživě s nutriční terapeutkou ONLINE

##Toto je moje firma a zajímá mě## ##záruka horních pozic##. ##Více informací## ×

Mgr. Jana Eliášová

Mgr. Jana Eliášová

Nutriční terapeut

Hodnocení: 0
##Přidejte zkušenost## (0)

Glykemický index Ještě poprosím o objasnění čtenářům, co znamená, že bezlepkové pečivo má vysoký glykemický index. Proč tomu tak je? A ještě část nezodpovězená u minulé otázky. Je tedy pravdivé, že u stravy s lepkem se cítím hůře než u bezlepkové? ZdravéOmlazení.cz  |  26.11. 2015, 08:22 Glykemický index potravin je hodnota, která udává rychlost nástupu vzestupu hladiny krevního cukru. Čím pozvolněji tím lépe. U bezlepkového pečiva je to dáno právě použitou surovinou, jednoduchostí molekuly škrobu, i technologickým zpracováním (např. extrudované kukuřičné chlebíčky), rychlejším procesem trávení a vstřebávání a následně vzestupem hladiny krevního cukru. A ještě část nezodpovězená u minulé otázky. Automaticky tedy začnu měnit své stravovací zvyklosti a určitě se začnu cítit i lépe. Není to pouze tím, že začnu jíst bezlepkové pečivo.

Strava bez lepku, je opravdu lepší? Jano, mám ještě jeden dotaz, který mě napadl. Proč je poslední dobou tak v módě bezlepkové pečivo. To má lepek skutečně tak velký vliv na kondici – únavu, o které mnozí konzumenti z řad celebrit mluví? Je opravdu i pro lidi bez alergie či intolerance na lepek vhodné přejít na bezlepkovou dietu? V čem se liší obiloviny bez lepku? Jak se dosahuje druhů obilovin bez lepku? Děkuji, zdraví Jana Martincová ZdravéOmlazení.cz  |  26.11. 2015, 08:16 Dobrý den, je to velmi široká problematika. V posledních letech dochází v západní společnosti u lidí ve výživě ke střídání oblíbenosti určitých výživových směrů. V současnosti podle počtu zadávání do vyhledávače na googlu je to paleodieta a bezlepková dieta. Dovolím si osobní názor. Řekla bych, že jídlo se stává jakousi modlou a lidé nehledali objektivní informace, ale nějaký zázrak, rychlý výsledek. Pravdou je, že vyznat se ve velkém množství informací, které mohou ještě působit odborně je opravdu složité a to někdy i pro odborníky. Důležité je informace kriticky hodnotit a ve výživě to platí dvojnásob :). Pokud vyřazujeme bezlepkové pečivo musím počítat s tím, že se mi stravování dost podstatně prodraží a navíc lepek není pouze v pečivu. Člověk, který má bezlepkovou dietu indikovanou ze zdravotních důvodů, mimo jiné je to pro celiaky (i jiné choroby) jediný způsob léčby, se musí orientovat ve veškerém sortimentu rizikových potravin. Je jich opravdu hodně. Běžně by vás to u některých potravin ani nenapadlo (některé bonbóny, čokoláda, filé...atd). Proto si nemyslím, že je jakýkoli důvod přejít na striktní blp dietu bezdůvodně. Spíš bych doporučovala zaměnit zcela běžné pšeničné pečivo za pečivo např. žitné, ječné, ovesné, ovesné vločky (obsahují lepku mnohem méně). Zařadit do jídelníčku alternativy - rýže, maniok, brambory, kukuřice, pohanka, luštěniny aj. (i mouky z nich), protože tím automaticky budu obecně jíst pečiva méně. Automaticky tedy začnu měnit své stravovací zvyklosti a určitě se začnu cítit i lépe. Není to pouze tím, že začnu jíst bezlepkové pečivo. Jak se dosahuje obilovin bez lepku je spíš otázka pro technologa potravin :). Výběr je široký - jsou vyrobené z alternativních surovin např. rýže, maniok, brambory, kukuřice, pohanka, luštěniny nebo odstraněním bílkovinné složky obilného zrna - lepku. A na závěr bezlepkové pečivo má zpravidla vysoký glykemický index.

Přechod na vegetariánskou stavu, co zařadit? Sestra se rozhodla nejíst maso. Čím by ho měla nahradit, aby jí nechyběly bílkoviny? Naďa  |  26.11. 2015, 07:26 Pokud vyřadí pouze maso (zdroj esenciálních aminokyselin) variantou jsou jiné zdroje živočišné - plnohodnotné bílkoviny (vejce, tvaroh, sýry, tekuté mléčné výrobky, mléko). Rozhodně by se měla zaměřit i na zdroje rostlinného původu – navýšit příjem luštěnin až 4x týdně a využívat různých typů obilovin (rýže, pšenice, oves, žito, pohanka atd.) a výrobky z nich. Kvalitní bílkoviny obsahují i brambory a různé druhy ořechů a semen. Čím pestřejší výběr, tím menší nebezpečí nutričního deficitu.

Je vhodné jíst pečivo? Jaké? Výrobky Šmakoun Dotaz z FB: Dobry den, velmi by mě zajímalo do jaké míry je vhodné jíst pečivo, popřípadě jaké, pokud bych chtěla redukovat svou hmotnost a dále pak, jak moc je nevhodné si dát případně vinný střik nebo jedno pivo při dodržování zdravého stravováni. Co si prosím myslíte o výrobcích Šmakoun? Děkuji. ZdravéOmlazení.cz  |  25.11. 2015, 18:36 Dobrý den, obiloviny tvoří základ jídelníčku. Mezi tyto potraviny mimo jiné patří přirozeně mlýnské a pekárenské výrobky, tedy i pečivo. Pochopitelně není pečivo jako pečivo. Ideální bude pečivo, které obsahuje vyšší množství vlákniny, min. 5 g na 100 g potraviny. Lze najít na obalu či údaje je povinen poskytnout prodejce. Rozhodně dávejte přednost celozrnnému pečivu (je upečeno min. z 80 % celozrnné mouky). Dobré je také volit pečivo nejenom z pšeničné mouky, ale i žitné, ječné i ovesné či jiných druhů. Právě tyto obiloviny mají významnější obsah rozpustné vlákniny, která má pozitivní vliv na zdraví, než mouka pšeničná. Společně preferovat příjem obilovin s nižším glykemickým indexem (méně než 70) – luštěniny, celozrnné výrobky, neloupaná ráže, těstoviny aj. Vinný střik - dle výživových doporučení je u žen povoleno 10 g alkoholu (přibližně 125 ml vína nebo 0,3 l piva nebo 40 ml lihoviny), což odpovídá 2 dcl vinného střiku :). Šmakoun je vlastně čistá vaječná bílkovina - vhodné u redukčních diet, nízkoenergetická potravina, bez tuku, cukru, lepku, cholesterolu. Můžete si doma připravit domácí - jsou to vlastně vaječné bílky. Když Vám po pečení zbydou bílky, doplňte bylinkami a je to jasná volba :).

Rama nebo máslo Můžeme tedy říci, že Rama má stejné množství nasycených tuků jako např. máslo? Je-li pro mě chutnější, když jej použiji, je v podstatě jedno? Lucie  |  24.11. 2015, 12:58 Dobrý den, úplně jedno to není. Porovnáme. Rama Classic (údaje 2014) - % tuku celkem - 60, z toho nasycené mastné kyseliny 29,5 %, trans-nenasycené mastné kyseliny 0,6 %, mononenasycené mastné kyseliny 46,8 %, polynenasycené mastné kyseliny(PUFA) 23,1 %, n-6 PUFA 18,1 %, n-3 PUFA 5,0 %. Máslo Jihočeské (údaje 2014) - % tuku celkem - 82, z toho nasycené mastné kyseliny 68,2 %, trans-nenasycené mastné kyseliny 3,2 %, mononenasycené mastné kyseliny 25,7 %, polynenasycené mastné kyseliny(PUFA) 2,9 %, n-6 PUFA 2,2 %, n-3 PUFA 0,6 %. Vracím se k základu - celkovému složení stravy - pokud budu ten, co volí ve svém jídelníčku převážně netučná masa, méně tučné mléčné výrobky a mám dostatečný přísun jiných zdrojů nenasycených tuků, pak s klidným svědomím budu mazat máslem - živočišným tukem. Ale pokud tomu tak není - strava obsahuje převahu nasycených tuků (což je velká část populace) volím volné tuky takové, které mi jsou i zdrojem nenasycených tuků. Vše je ale o přijatém množství.

Hyperaktivita (ADHD) - strava při poruch chování Dobrý den, Jano, protože s vydáním nových Předškolákových týdeníčků řešíme i hodně hyperaktivní děti, ráda bych se Vás zeptala na výběr jídla u dětí s hyperaktivitou a poruchou pozornosti ADHD. Jestli pro lepší mozkovou aktivitu něco podávat ve zvýšené míře, jak např. energii během dne u školáka rozvrstvit. Tyto děti jsou charakteristické vytvářením si vlastního jídelníčku, i kdyby měly hladovět, tak pro ně nechutné jídlo nesní ani za nic, naopak jsou schopné stále dokola jíst, co jim chutná např. cereálie – samozřejmě hojně s obsahem cukru, a také těstoviny, pizzu a další. Máte i nějaký fígl, jak je přimět k pestrému stravování? Děkuji, zdraví Jana Martincová ZdravéOmlazení.cz  |  22.11. 2015, 19:49 Dobrý den, na tuto problematiku není zcela jednotný pohled a tedy jednoduchá odpověď. Někteří odborníci věnující se hyperaktivním dětem tvrdí, že nelze tuto skutečnost svádět pouze na konkrétní složku stravy např. na cukr. Je pravdou, že se vědci stále více věnují problematice vlivu stravy na naše chování. Zastánci ovlivnění hyperaktivity stravou ukazují především souvislost s alergiemi či nesnášenlivostí na určitou potravinu. Podobně se toto zmiňuje i u autismu. Zmiňován je nejčastěji lepek, laktóza, kasein. I přesto, že nejde o zcela podložený vědecký postup lze eliminační dietou vyzkoušet, zda vyřazení určité potraviny způsobí zklidnění. Jde o individuální záležitost. Za další rizikovou složkou jsou považovány některá potravinářská barviva, glutamát sodný, cukr, čokoláda aj. Sacharidy mají spíše akutní než chronické behaviorální účinky. Je paradoxem, že vysocesacharidové jídlo s nízkým obsahem bílkovin má následně sedativní účinky - pocity únavy, útlumu, narušení výkonnosti. Ke správnému fungování CNS jsou důležité především voda, kyslík, glukóza, aminokyseliny a tuky. Ideální je základní složky výživy podávat během celého dne – vyváženě. Z vitamínů jde především o vitamin C (ovoce, brambory, zelenina, brokolice, černý rybíz), vitamin skupiny B (droždí, obiloviny, listová zelenina) a vitamin A (rybí tuk, játra, žloutek, karodenoidy – mrkev, rajčata, petržel, špenát, jahody, meruňky). Další látkou je lecithin, jehož přírodními zdroji jsou játra, vaječný žloutek, sójové boby, arašídy, mléčné výrobky, olejnatá semena (slunečnice), obilné klíčky, ovesná kaše, šťáva z vinných hroznů, zelenina (zelí, kapusta, květák). S jídlem souvisí mnohem více stereotypů než v jiných oblastech lidského chování. Někdy je dobré nemyslet pouze na jídlo, ale i na okolnosti s ním související. Nejúčinnější postup nemusí být přímo v samotném jídle. Jídlo se může stát prostředkem k dosažení nějakého cíle. Sama používám u syna argumenty (ohledně skladby jídelníčku) jako cestu k dosažení fyzické zdatnosti a podmínku k jeho výborné výkonnosti (chce být profesionálním sportovcem). Podobné argumenty by se daly použít i v jiných oblastech. Nejdůležitější a nejtěžší je trpělivost rodiče.

Strava při Ulcerózní kolitidě Dobrý den, mám již několik let Ulcerózní kolitidu. Jak bych měla upravit stravu? Které potraviny bych měla vynechat a naopak které bych měla do jídelníčku zařadit? Děkuji za odpověď. ZdravéOmlazení  |  22.11. 2015, 07:10 Dobrý den, individuální postup vždy souvisí se stavem onemocnění, jakou část střeva postihuje a průběh kolísá. Základem v dietě je individuální přístup. Já se pokusím o obecnou odpověď, neboť neznám Vaše onemocnění. Nejčastěji lze stav onemocnění rozdělit na 4 různá stádia. 1. období remise (zklidnění) - zde preferujeme ten zmiňovaný individuální přístup, pokrmy vybírat dle individuální snášenlivosti, častá je přítomnost laktózové intolerance (proto pozor na mléčné výrobky), ale současně se klade důraz na dostatečný příjem vápníku. Já bych i přesto doporučila stravu lehce stravitelnou, nedráždivou, mírně šetřící - mechanicky i chemicky (pozor na zpracování tuků - přepalování). Dostatečně energeticky hodnotnou a vyváženou s dostatkem vitamínů (event. jejich suplementů). 2. období průjmů, křečovité bolesti břicha - ve stravě omezujeme vlákninu (zvláště nerozpustnou), což je zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a kofein (kávu). 3. období je obdobím zácpy - zde se naopak snažíme o navýšení vlákniny ve stravě, zvláště té rozpustné (ovoce, luštěniny), ale i té nerozpustné. 4.období - jedná se o stav aktivního onemocnění, kdy již postupujeme přísněji a indikujeme bezezbytkovou stravu (označována jako dieta č.5) s doplněním přípravků enterální výživy. Nelze tedy napsat jednoznačný postup. V remisi onemocnění je tedy na místě obecně platná "zdravá strava" s individuálními odlišnostmi. Často to bývá s omezením mléka (dle snášenlivosti), hrubých součástí (ořechy, některé druhy zeleniny). Důležitá je i velikost porce a množství pro vás rizikovější potraviny. Vyzkoušejte a teprve následně se rozhodněte o zařazování či nezařazování potraviny do jídelníčku. Striktní vyloučení např. zeleniny a ovoce vede pak následně k deficitům vitamínů a potřeba jejich suplementace.

Ovoce a zelenina - vhodný počet kusů denně a proč Proč je stanoven počet ovoce a zeleniny denně na 5 kusů, nejlépe 3 ks zeleniny a 2 ks ovoce? Jaká velikost váha jednoho kusu je myšlena? Počítá se i např. polévka se zeleninou Minestrone, květáková, brokolicová a další? Aurynka  |  21.11. 2015, 18:58 Dobrý den, obecně stanovená pravidla směřující k populaci musí být definovány srozumitelně, zapamatovatelně a musí být schopna vzbudit zájem a skutečně změnit nutriční chování, proto metoda počtu porcí. Jinak jde o doporučení v množství 500 - 600 g na den. 1 porce se počítá 100 - 120 g ovoce a až 150 g zeleniny. Je tedy jasné, že nám jde o celkové množství zeleniny a ovoce na den, tedy i v polévce, tepelně zpracované, jako kusovku, salát, přidané čerstvé např. do musli, kompotu atd.

Hladovění - je tělu prospěšné Lidé se často po víkendu uchylují k očistné kúře – pouze pití šťáv apod. Cítí se pak lépe. Není vlastně občasné hladovění pro tělo prospěšné? Bibinka  |  21.11. 2015, 12:45 Dobrý den, souhlasím. Já bych to spíše nazvala odlehčovací dny. Je to věc poměrně stará a pokládá se za zcela legitimní. V současnosti v severských státech i velmi moderní. Jde opravdu o jednodenní (až dvoudenní) dietu. Já bych za vhodnější považovala spíše tzv. ovocné či zeleninové dny, tedy podávání ovoce a zeleniny (kolem 500 g/den) v jejich přirozené podobě a doplněné optimálním pitným režimem (voda 300 ml/10 kg). Dlouhodobé podávání je ale karenční (nedostatek určité živiny). Nemusí být vhodné pro všechny. V některých případech lze jejich zařazení považovat i za velmi vhodné, může prolomit určitou fixaci metabolismu. Tato skutečnost se využívá v procesu redukce.

Proč je dnes upřednostňovaný řepkový olej? Dobrý den, mám dotaz ohledně olejů. V současnosti je velmi preferovaný řepkový olej, o kterém jsme nikdy dříve – v období před jeho dotováním – neslyšeli. Dokonce má údajně lepší vlastnosti než olej olivový. Je tomu skutečně tak, nebo je to pouze PR kampaň, aby se řepkový olej lépe prodával? Který rostlinný olej ne nejlepší a díky čemu? Děkuji, Hana Hana  |  20.11. 2015, 20:36 Dobrý den, v minulosti byl u řepkového oleje problém ohledně vysokého obsahu kyseliny erukové, která je kardiotoxická. Dnes je tomu jinak. Pěstují se výhradně bezerukové, nízkoerukové odrůdy řepky olejky. Proto se zařadil řepkový olej mezi nutričně významné oleje jako olivový, slunečncový a sójový. V těchto olejích je vysoký obsah kyseliny olejové, pozitivně působící na hladiny krevních tuků. Řepkový olej patří také mezi top oleje, co se týče rostlinného zdroje n-3 nenasycených kyselin. Jde o kyseliny, které si tělo nedokáže vytvořit samo a musíme je přijímat ve stravě. Patří sem ještě např. lněný a pupalkový olej. Snižují kardiovaskulární riziko. V neposlední řadě je důležité i ekonomické hledisko - srovnáme-li ceny těchto olejů. Dále jde o lokální potravinu. To vše lze zvažovat při hodnocení, zda koupit řepkový či Vámi zmiňovaný olivový olej.

Jsou vůbec rostlinné tuky (Rama a spol.) zdravé? Rama a další roztíratelné rostlinné tuky jsou doporučovány jako zdravé. Ve složení je palmový olej, který prý zdravý není, obsahuje tuším nasycené mastné kyseliny. Jak to tedy je? Děkuji Lucie  |  20.11. 2015, 10:32 Dobrý den, na výživu se musí pohlížet komplexně. Pravdou je, že Rama má ve svém složení palmový tuk, ale také je pravdou, že tuky nekonzumuje odděleně od zbytku stravy. Vliv na zdraví z pohledu tuků nesouvisí pouze s jejich samotnou konzumací, ale i s celkovým příjmem a výdejem energie a hlavně se vzájemným poměrem přijímaných tuků - tedy tuků nasycených a nenasycených a samozřejmě i ostatních živin. Česká republika nevybočuje v doporučeních o max.příjmu nasycených tuků, t.j. cca 20 g denně. Problém je tedy v celkovém konzumovaném množství nasycených tuků - ne pouze v jednotlivé potravině (zdroji). Proto bychom měli omezit konzumaci živočišných tuků (mimo rybího) a vyřadit výrobky obsahující částečně ztužený tuk (trvanlivé pečivo, různé oplatky, polevy, náhražky čokolád, cukrovinky, ..). Naopak navýšit příjem ryb -tučných, ořechů, semen a rostlinných olejů, které nám přináší do stravy různé druhy nenasycených mastných kyselin zdraví prospěšných. Dovolím si tedy na závěr - důležitá je celková skladba stravy a Vaše stravovací zvyklosti, nejde pouze o Ramu.

Je vhodné smažení na olivovém oleji, lisovaném za studena Proč se nemůže olej lisovaný za studena, nebo určený pro studenou kuchyni použít ke smažení a naopak. Udělala jsem chybu, když jsem smažila na extra panenském olivovém oleji? Helis  |  19.11. 2015, 19:33 Dobrý den, smažení je tepelná úprava, při které tuk dosahuje velmi vysoké teploty 200 °C až 230 °C i více, proto ideálně je volit oleje (tuky), které mají takto vysoký tzv. bod zakouření. To je bod, kdy se tuk začne přepalovat, resp. negativně měnit své chemické složení. Extra panenský olivový olej (nebo panenský olivový olej) je olej lisovaný za studena. Je velmi ceněn pro obsah látek zdraví prospěšných - mono- i polynenasycené mastné kyseliny, vitamíny A, D, E a K, fenolové kyseliny (antioxidanty). Proces lisovaní probírá při max.teplotě 50 °C. Pokud je olej vystaven vyšším teplotách, dochází ke znehodnocování právě těch látek, pro které je tento olej ceněný, jeho kvalita prudce klesá. Není tedy důvod ho pro smažení používat. Volbou levnější varianty oleje (olivový olej nebo jiné rostlinné oleje k tomu určené). Důležitým měřítkem kvality extra panenského oleje je stupeň acidity ≤ 0.8 %. Rada - extra panenský používejte ve studené kuchyni, případně pouze na zakápnutí teplého pokrmu po úpravě a na smažení si pořiďte k tomu vhodný olej.

Pravidelnost stravy a důležitost snídaně V jedné americké knize Muž 2.0 aneb jak se stát alfa samcem s předmluvou od Arnolda Schwarzeneggera jsem četl, že tradiční snídaně vytváří velké stravovací okno, tzn. počet hodin během dne, kdy požíváme jídlo. Typicky je 15-ti hodinové, mezi 7 ranní a 10 večerní. Údajně v jedné nedávné přelomové studii vědců ze Salk Institute for Biological Studies se zjistilo, že větší stravovací okno je spojeno s větším ukládáním tuku a vyšší pravděpodobností zdravotních problémů, jako je diabetes nebo onemocnění jater. Studie byla prováděna zatím pouze na myších. Byla jim podávána vysoce tučná strava, kdy jedna skupina myší jedla, kdykoliv chtěla, a druhá pouze 8 hodin denně. U první skupiny byla naměřena vysoká hladina cholesterolu, glukózy a poškození jater. Druhá skupina vážila o 28 % méně a neměla žádné zdravotní problémy, přestože snědla stejné množství tučných potravin. Zřejmě tedy při omezení denní doby, kdy jíme, se tělu lépe daří metabolizovat tuk, glukózu a cholesterol. Stejně jako zpochybňují snídani, jako nejdůležitější jídlo dne, tak zpochybňují také fakt, že častým jídlem nakopneme svůj metabolismus. Co o tom soudíte? Martin71  |  19.11. 2015, 08:01 Dobrý den, debaty - o tom kolikrát denně jíst, jak často, s jakými intervaly, co je ideální, zda zdravější je více menších porcí nebo méně větších porcí - jsou nekonečné. Jak výsledky Vámi uváděné studie prováděné na myších lze aplikovat na člověka si zcela zasvěceně netroufnu komentovat. Ale mohu dát příklad jiné studie, která byla prováděna a prezentována lékaři Centra diabetologie IKEM Praha v loňském roce (podobná studie byla prováděna i v Nizozemsku - Amsterdamu). Probandy (27+27) byli diabetici 2. typu a zkoumali, zda je vhodnější jíst 6x denně nebo zda jíst pouze 2x denně. Jedli stravu o stejné energetické hodnotě nastavené na redukci, ale v jiných intervalech. Výsledky byly - bohatá snídaně a oběd (2 porce denně), měli mnohem pozitivnější účinek na tělesnou hmotnost (snížení), obsah tuku v játrech, hodnoty glykemie, inzulinovou senzitivitu a další faktory než dieta rozdělená do 6 menších porcí. Zkoumání trvalo 12 týdnů a po této době si obě skupiny režimy tzv. vyměnily. I přesto se na stávajících doporučeních – jíst 6x denně zatím nic nemění, protože tuto skutečnost musí potvrdit mnohem rozsáhlejší studie. Musím ale uvést, že k pozitivním změnám došlo u obou skupin. Po zveřejnění této studie jsem se setkala i s žádostí diabetiků o nastavení režimu na 2 jídla denně. Prakticky to zatím není hojně využíváno, souvisí to totiž i s jinými okolnostmi. Zajímavé ještě bylo, že snídani probandi jedli mezi 6,00 - 10,00 hod. a oběd mezi 12,00 -16,00 hod. Hodnotit vhodnost a nevhodnost snídaně obecně je velmi problematické. Někdo snídá v 6,00 hod. a jiný v 10,00 hod. Ten, kdo snídá v 6,00 by mohl jídlo po 10,00 hod. pomalu považovat za brzký oběd. Takže polemika o snídani bude také souviset s denní načasováním, pracovním nasazení, fyzické aktivitě, fyziologických parametrech (slinivka břišní je v dopoledních hodinách mnohem aktivnější než později během dne) aj. a začíná nám do toho vstupovat mnoho proměnných. Nesmíme zapomínat, že podstatné je složení stravy. Mé zkušenosti mi říkají, že stravovací režim by měl být pravidelný – já bych se přimlouvala alespoň za 3 jídla denně. Lidské tělo, metabolismus má obrovskou paměť a to jak negativně, tak pozitivně. Zcela prakticky - v redukční dietě např. o hodnotě 5000 kJ denně bych si dokázala představit jíst ve dvou porcích o hodnotě 2500 kJ, ale při celkem obvyklé denní potřebě 9000 kJ by jedna porce odpovídala hodnotě 4500 kJ. Buď by byla velmi objemná (problém ujíst porci) nebo zcela nevhodně složená z potravin nesoucích velké množství energie (tuky). V tomto nevidím rozumný benefit.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace