Křečové žíly jsou projevem chronické žilní nedostatečnosti vzniklé z poruchy nebo méněcennosti žilní stěny. Často jde o geneticky podmíněné onemocnění. Počáteční – kosmetické stadium se léčí sklerotizací nebo laserem, pokročilé pak operací. Velký vliv na vývoj onemocnění má životní styl.
Co jsou to křečové žíly a jak vznikají?
Křečové žíly dolních končetin jsou projevem chronického a bohužel i progresivního onemocnění, které se nazývá chronická žilní nedostatečnost.
Toto onemocnění postihuje v některé formě cca 40 % populace s převahou žen.
Chronická žilní nedostatečnost vzniká na základě poruchy a méněcennosti pojivové tkáně žilní stěny a bývá velmi často geneticky podmíněna. K tomu se přidávají i další faktory, které ve svém důsledku způsobují zvýšení žilního tlaku v hlubokém nebo povrchovém žilním systému dolních končetin. Tyto faktory mohou být buď celkové jako jsou např. obezita, nedostatek pohybu, těhotenství, nošení nevhodného oblečení a obuvi, nadměrná statická zátěž končetin atd. nebo místní, vycházející přímo z poruchy funkce vlastních žil. Může se jednat o nedostatečnou funkci žilních chlopní, nebo zpětný přesun žilní krve z hlubokého systému do povrchového v místech jejich vzájemného propojení. Samostatně nebo v kombinaci tyto faktory působí zvýšení žilního tlaku v povrchovém žilním systému, který má za následek vznik a rozvoj vinutých a rozšířených povrchových žil, metličkovitých žil a dalších projevů onemocnění jako jsou otoky, bolesti, tlaky, svědění, pigmentace, chronické kožní změny na kůži dolních končetin. Ty mohou být ve svém důsledku rizikem pro vznik žilního bércového vředu, který představuje nejtěžší stádium chronické žilní nedostatečnosti.
Kde se křečové žíly vyskytují?
Křečové žíly (varixy) se mohou vyskytovat prakticky kdekoliv na dolních končetinách včetně oblasti třísla, podbřišku a někdy i v oblasti hýždí nebo zevního genitálu u žen.
Vyšetření křečových žil
Před stanovením vhodného léčebného postupu tohoto onemocnění je vždy nutné provést podrobné klasické klinické vyšetření se zjištěním případných rizikových faktorů. Nejdůležitější vyšetřovací technikou je ultrazvuk (tzv. echo-mapping), při kterém zjišťujeme funkčnost a průchodnost tepen, hlubokých i povrchových žil. Dále proměřujeme jejich velikost a hledáme všechny případné zdroje, které vedou ke zvýšení žilního tlaku, ve kterých dochází k zpětnému toku krve do povrchového žilního systému (tzv. refluxní body). Na základě tohoto ultrazvukového zmapování jsme schopni naplánovat nejvhodnější léčebný postup a rozsah případné operace. Ultrazvukové vyšetření je někdy nutno doplnit ještě funkčním vyšetřením žil - např. pletysmografií (ta měří reaktivitu žil, rychlost odtoku krve v žilách a následně i prokrvení tkání dolních končetin po cvičení při nafouknutí a uvolnění manžety tonometru).
Čím jsou křečové žíly nebezpečné?
Křečové žíly, které jsou projevem chronické žilní nedostatečnosti, představují v prvotních stádiích nejdříve problém estetický, ale s rozvojem změn přicházejí potíže typu bolestí, tlaku, napětí, neklidu končetin, svědění, otoku a následně i rozvoje pigmentací a chronických kožních změn. Mezi nejvýznamnější rizika patří nebezpeční vzniku zánětu povrchových žil, zánětu hlubokých žil (hluboká žilní trombóza). Hluboká žilní trombóza je vysoce riziková pro plicní embolii (ucpání plicních žil krevní sraženinou). V neposlední řadě může dojít až k rozvoji nejtěžší formy chronické žilní nedostatečnosti, kterou je žilní bércový vřed.
Je nutno je řešit? Jak? Křečové žíly - léčba
Metody léčby chronické žilní nedostatečnosti je možno rozdělit na neinvazivní a invazivní.
Mezi neinvazivní patří dodržování tzv. režimových opatření, jako je zdravé stravování, sledování tělesné hmotnosti, dostatek pohybu, absence kouření atd. Dalšími opatřeními je nošení vhodných kompresních punčoch a užívání medikamentů nebo lokálních přípravků k podpoře funkce žilní stěny. Mezi invazivní techniky patří metody injekční – tzv. sklerotizace, při které se do změněných povrchových žil a žilek napouští látky ve formě roztoku nebo pěny, která způsobuje uzávěr a následné vstřebání poškozené povrchové žíly. Další metody jsou již chirurgické, při kterých se méně či více invazivní technikou odstraňují poškozené povrchové žíly a ošetřují místa, která jsou odpovědná za nárůst žilního tlaku (krosektomie, stripping hlavních žilních kmenů, miniinvazivní háčková flebektomie, CHIVA…). Nejmodernější a nejšetrnější variantou chirurgické léčby jsou operace tzv. nitrožilní, při kterých se poškozené povrchové žíly uzavírají a tím vyřazují z funkce tzv. zevnitř (nitrožilní laserové operace, radiofrekvenční ablace, nitrožilní operace parou…).
Neinvazivní léčba aneb co pomáhá na křečové žíly? Léky na křečové žíly, mast na křečové žíly, punčochy na křečové žíly.
Mezi další léčebné postupy u chronické žilní nedostatečnosti patří i léčba neoperační (konzervativní).
Základním předpokladem úspěšné konzervativní léčby je nutnost dodržování několika následujících pravidel:
- tzv. režimová opatření, mezi která řadíme dostatek pohybu, nekuřáctví, zdravé stravování, redukci nadváhy, vhodné oblékání a užívání vhodné obuvi
- vhodná medikamentózní nebo lokální (masti a gely) terapie, která má za úkol zmírnit subjektivní potíže pacientů (bolesti, tlaky, napětí, svědění, neklid končetin), zmenšit objektivní příznaky onemocnění, jako např. otok nebo zánět a dále zpevnit žilní stěnu a tím zpomalit rozvoj příznaků chronické žilní nedostatečnosti
- správná kompresní léčba pomocí kompresních obinadel nebo punčoch, která představuje nejvíce efektivní opatření v rámci konzervativní léčby
Všechny konzervativní postupy léčby a jejich vzájemná kombinace se používají buď jako samostatné opatření a to spíše v časných stádiích chronické žilní nedostatečnosti, nebo jako doplněk léčby invazivní a to poté ve všech stádiích tohoto onemocnění.
Zlepší sklerotizace povrchních žil nějak prognózu onemocnění? Zpomalí jej?
Např. nedojde vůbec nebo později k otokům apod.? Nebo se jedná pouze o odstranění kosmetického problému, aniž by se ovlivnil vývoj onemocnění?
Jakýkoliv zákrok, který dokáže i třeba jen částečně zmenšit nárůst žilního tlaku v povrchovém žilním systému dolních končetin je žádoucí, a to nejen z důvodů kosmetických, ale i proto, že vede k méně nebo více významnému zpomalení rozvoje tohoto chronického a progresivního onemocnění, a s tím spojených příznaků nemoci.
Operace křečových žil (příprava na operaci, průběh operace)
Při provádění operačních zákroků samozřejmě preferujeme použití miniinvazivních technik. Nejčastějšími výkony jsou miniinvazivní háčkové flebotomie, při nichž odstraňujeme poškozené povrchové žíly z kožních mikrovstupů. Tyto mikroranky se poté uzavírají buď stehy, nebo náplasťovými proužky (stripy).
Další velmi šetrnou technikou je u nás často používaná operace s použitím nitrožilního laseru (EVLT EndoVenous Laser Therapy). Z vpichu nebo kožní mikroranky je pod trvalou navigací ultrazvukovým přístrojem zaváděno do postižené žíly speciální vlákno vyzařující laserový paprsek, který způsobí uzávěr (zatavení) poškozeného žilního úseku.
 |
 |
Foto vlevo: Laserová operace – zavedení laserového vlákna z vpichu (punkčně)
Foto vpravo: Ukončení laserové operace – uzávěr mikroranek náplasťovými stehy
 |
 |
Foto vlevo: Laserová operace- zavedení laserového vlákna z kožního mikrovstupu.
Foto vpravo: Laserová operace- ultrazvuková a optická navigace zavedení laserového vlákna s lokálním znecitlivěním pod kontrolou ultrazvuku.
Jednotlivé techniky lze vzájemně kombinovat.
Všechny výkony lze provádět po předchozí domluvě a dle rozsahu plánovaného zákroku a individuální snášenlivosti buď v režimu lokální tzv. tumescentní anestezie, nebo v režimu šetrné celkové anestezie, analgosedace (kdy je pacient při vědomí, ale necítí bolest), event. kombinací těchto metod. Prakticky všechny operace provádíme na našem pracovišti v ambulantním režimu bez nutnosti hospitalizace.
Je nutné mít k zákroku nějaká vyšetření a dodržet režimová opatření – na lačno apod.?
Při použití celkové anestezie nebo analgosedace požadujeme standardní předoperační vyšetření a pacient přichází k výkonu na lačno. Při zákrocích v místní anestezii je nutné jen laboratorní vyšetření krevního obrazu a test na srážlivost krve, pacient nemusí lačnit.
Péče o operovanou oblast po zákroku
Každý operační zákrok vyžaduje nutnost užívání kompresních elastických punčoch – řádově od cca 10 dnů až po 5-6 týdnů v závislosti na rozsahu výkonu a použité technice operace (u laserové operace cca 2 týdny, u háčkové flebotomie cca 3 týdny).
Po odeznění příznaků provedené anestezie je možno končetinu běžným způsobem zatěžovat.
První nebo druhý pooperační den je proveden převaz, při kterém jsou odstraněny krycí obvazy a kožní mikroranky jsou ošetřeny tekutým obvazem. Operovanou končetinu lze poté osprchovat, kompresní punčochy lze snímat na spaní. Doporučujeme aplikaci lokálních heparinových přípravků na případné podkožní krevní hematomy (podlitiny) pro urychlení jejich vstřebání. V domluveném termínu je poté provedeno odstranění stehů nebo náplasťových proužků (stripů.)
Režimová opatření po operaci křečových žil, rekonvalescence, sport
Po provedeném operačním zákroku je možno končetinu prakticky okamžitě běžným způsobem zatěžovat. Většina výkonů nevyžaduje ani žádnou pracovní neschopnost. Nutnost nošení vhodné kompresní elastické punčochy byla již zmíněna.
Plná zátěž končetiny včetně plného sportovního zatížení je většinou možná nejpozději do 1 měsíce od zákroku.
U většiny zákroků je možná lehčí sportovní zátěž cca do 2 týdnů po provedení operace, plná poté cca do měsíce. Nejvhodnější jsou sporty spojené s dynamickou zátěží končetin - chůze, běh, cyklistika, plavání. Nevhodné jsou sporty spojené s těžkými dopady, úpolové sporty (box, judo, karate) a posilování s velkými zátěžemi.
Rizika zákroku, komplikace zákroku
Každý chirurgický zákrok jakéhokoliv typu je vždy zatížen určitými riziky. Jedná se jednak o možné celkové komplikace např. typu zánětu, žilní trombózy až po lokální komplikace typu zhoršeného hojení operační rány, špatného vstřebávání podlitin (hematomů) atd. Charakter námi prováděných zákroků, jejich cílenost, ambulantní provedení, miniinvazivita chirurgického výkonu i anestezie a možnost prakticky okamžitého zatěžování končetiny po provedené operaci snižují všechna tato rizika na nejnižší možnou úroveň. V indikovaných případech jsou krátkodobě podávány injekční přípravky pro prevenci žilní trombózy.
Nutnost hospitalizace. Kontroly. Pracovní neschopnost
Hospitalizace u námi prováděných operací (miniinvazivní a laserové nitrožilní) prakticky nikdy není nutná a výkony probíhají ambulantně v souladu s principy tzv. jednodenní chirurgie. První kontrola - převaz se provádí 1. - 2. pooperační den, další je cca za 2 týdny. Následně jsou operovaní klienti zváni na pravidelné kontroly cca 1x ročně. Při těchto kontrolách se provádí zhodnocení pooperačního stavu a případné drobné místní změny, které přetrvávají nebo se znovu objeví, jsou ošetřovány injekční skleroterapií (uzavřením žil). Pravidelné kontroly a sledování nálezu jsou velmi důležité z hlediska skutečnosti, že žádný sebeprecizněji provedený zákrok nikdy neznamená konec žilního onemocnění. Samozřejmě je nutné dodržovat i doporučená režimová opatření týkající se dostatku pohybu, sledování tělesné hmotnosti, stravování, eliminace statické zátěže končetin, nekouření atd.
Jak si vybrat vhodného lékaře zákroku
V chirurgii, stejně jako v ostatních oblastech lidské činnosti platí okřídlené rčení o tom, že není vždy stejné, když 2 lidé dělají totéž. Nabídnout a provést správně a co nejméně invazivně operaci křečových žil dolních končetin vyžaduje jednoznačně vysokou odbornost operatéra, velkou zkušenost a v neposlední řadě schopnost provádět ultrazvukové vyšetření, pod jehož navigací se dnes většina výkonů provádí. Operatér by měl znát a umět nabídnout všechny v současné době dostupné metody k lege artis provedení operačního zákroku, tedy podle platných pravidel lékařské vědy. Ne každý nález je totiž vhodný ke každé technice ošetření. Všechny tyto aspekty představují conditio sine qua non (nezbytně nutnou podmínku) pro správné řešení tohoto vysoce frekventovaného onemocnění, a to především ve vztahu k profitu operovaného.
Cena
Ceny jsou pouze orientační, liší se u jednotlivých center:
- Injekční sklerotizace: od 2 000 Kč
- Ambulantní flebektomie: 10 000 Kč
- Miniinvazivní operace varixů bez laseru: 15000 Kč
- Nitrožilní laserová operace varixů: 25 000 Kč
Foto: Archiv autora
Autor: MUDr. Petr Štiegler
